Noční klub díl první (Jiří Kulhánek)
Hlavním hrdinou je Tobiáš, mladý muž, který od malička žije v Nočním klubu a má jeho pravidla pevně zakořeněná v sobě. Jak sami brzo zjistíte, Noční klub je spíš postoj lidí ("stav mysli"), než nějaké místo. A tento „klub“ se zabývá tím, co nezvládá naše policie, případně soudy. Sami totiž vyhledají zločince, nechají si od nich podepsat své zločiny a potom je jednoduše bez milosti popraví. Svou základnu mají zbudovanou v pražském podzemí, každý z členů ovládá střelbu z různých zbraní, mají vynikající vybavení a nikdo je zatím neodhalil. Tento zaběhnutý rytmus přeruší Hanako, která se stane nejnovějším přírůstkem a dokáže ještě lépe bojovat a zabíjet, než kdokoliv jiný. Nebudu prozrazovat, co se bude dít dál, protože to celkem hodně ovlivní Tobiášův život. Snad jen, že Murphyho zákon o tom, že co se pokazit může, to se taky pokazí, zde funguje stoprocentně. Tobiáš bude zajat a stráví dlouhou dobu jako velmi účelný a nadlidských výkonů schopný pirát. Teď trochu ke stylu. Jak jsem již řekl, žádné novinky se nekonají. Hlavní hrdina docela bez zábran střílí, seká, bouchá a všemi prostředky zabíjí velmi často. Především také proto, protože mu nic jiného nezbývá. Sám si říká Ten hodný, ale v případě nouze dokáže být i on velmi zlý. Jeho postoj k životu je hodně jednoduchý. Žije rád, výčitky svědomí ho moc netrápí a pokud by měl někdy umřít, tak co. Smrt je přece běžná, ne? Pokud jste to snad ještě někdo nepochopil, tak tahle kniha není pro slabé nátury a udělat jí radost svému desetiletému dítěti by dokázal opravdu jen velmi zvláštní člověk. Stačí si jen přečíst ukázku z knihy hned na první stránce a pokud se vám nebude líbit, ani nepokračujte. Prvním i posledním prvkem, který je zde všudypřítomný, je násilí, které se nachází na stejné úrovni s činnostmi typu jíst a pít. Což pasuje doslova :-). Takovou zvláštností je skutečnost, že Tobiáš je spisovatel. Ovšem schválně jestli tušíte, co napsal? Knihu o upírech a lovcích upírů, později o útoku mimozemšťanů a o tom, že téměř všichni lidé jsou „zombíci“. Jsem zvědavý, jestli se dočkáme i další nejmenované knížky :-). Docela bych si na to vsadil. Taky mě trochu překvapilo, že i zde se dočkáte Toho druhého, který bude svému lidskému protějšku pomáhat a často kecat do života. Sice ne tak jako v Cestě krve, ale i tak si myslím, že tato „postava“ zde být nemusela. Tobiáš prakticky všechno komentuje různými hláškami, někdy vtipně, někdy méně. Ale nijak to neruší pocit ze čtení. Také se objeví písničky Kelly Family a jasně zřetelná averze vůči této kdysi slavné skupině. Co se týče logických chyb, tak mnoho jich nenajdete. Snad mně moc nesedí, že při jednom souboji s Denisou Tobiáš zjistí, že ji může zabít i rukama, ale po několika stranách se píše, že zabít se je pro něj i ni prakticky nemožné. Tak co je pravda??? Taky celkem lehce pochopíte, že Noční klub byl napsán ještě před vznikem EU, protože Tobiáš používá franky a cestuje přes rozdělenou Evropu (pokud to schválně není posunuté mírně do minulosti). Češtinářské hrubky a další nechtěnosti jsou zřídkavé, tak jak to má být. Napsal: Karel Stirius Vik