Černo-tisk

Kočár byl převrácený na boku a všechna okna bez skel. To bylo roztroušené po celé cestě spolu s dalšími kousky z kočáru. Sam doběhl s kočím ke kočáru a okamžitě se vyhoupl nahoru na kočár. Zabral na kliku, ale ta mu zůstala v ruce.
,,Krucifix!“ zaklel a odhodil jí stranou. Nahnul se tedy nad okno.
,,Nic nevidím. Pokusím se tam vlízt. Pojď sem nahoru a pomoz mi.“,,Vydrž. Hned.“ řekl Mitt a začal se se škrábat za Samem. Ten vklouzl oknem dovnitř. Tam bylo všechno naruby. Sklo, které nevypadalo ven, bylo rozházené všude kolem, prkna a hadry. Pak konečně. Něčí ruka. Sam jí chytl a odsunul stranou jedno z prken. Objevil se obličej velice pěkné dívky. Měla poranění na hlavě, z kterého jí tekla krev. Sam dal pohotově ruku před ústa. Ještě dýchala.
,,Je naživu.“ řekl s úlevou a vytáhl jí z pod sutin. Podal jí oknem nahoru Mittovi a společně jí vytáhly ven. Položily jí na zem vedle kočáru.
,,Uf, ještě že žije.“ ulevilo se Mittovi.,,Bude v pořádku jen je v bezvědomí.“ uklidňoval ho Sam. ,,Vezmeme jí k nám.“
,,K vám?“ podivil se Mitt.
,,Jo, bydlím ve vesnici kousek odtud.“
Sam vzal dívku do náruče a vyrazily směrem k lesu.
,,Můžeš si tam půjčit koně a zajet pro své lidi. Ona může zůstat mezitím u mě aby se zotavila.“ vysvětloval Sam.
,,Jo to by bylo nejlepší.“

Cesta jim netrvala dlouho, ale když vcházeli do vesnice slunce už zapadalo. Došli k Samově domku. Byla to obyčejná dřevorubecká bouda, ale uvnitř to nevypadalo zle. Sam položil dívku na postel a přikryl jí dekou.
,,Jak se vůbec jmenuje? A proč jste tak pospíchaly?“ zajímal se Sam.
Mitt mu začal vyprávět. Dívka co ležela v Samově se jmenovala Liz Montangová a byla to šlechtična z města na východě. Kočí jí měl odvést do zámku kde se měla setkat se svým nastávajícím, ovšem Liz nic takového nechtěla a tak Mitta umluvila k tomu aby jí odvezl na sever do přístavu jménem Edragos. Odtud měla odplout na sever do odlehlého kontinentu a tam se chtěla ukrýt před svatbou. V půli cesty je však dohonila stráž a kočí musel přistoupit na zběsilý úprk. Stráže se mu podařilo setřást ovšem nezvládal kočár a koně se nedaly zastavit. ,,...no a zbytek už znáš.“ dopověděl Mitt.
,,No to zní docela zajímavě, takže já tu vlastně schovávám uprchlíka.“ zasmál se Sam. ,,Samozřejmě se neboj, nikdo se to nedozví. Ty si vezmi mého koně a ještě teď se vydej do Edragosu. Vrať se s kočárem ať může odplout. Já se o ní do té doby postarám.“
,,Děkuji ti, myslím že až tohle skončí odmění se ti.“ pohodil hlavou směrem ke spící dívce Mitt.
,,To nebude třeba a teď už běž.“
Mitt vstal a vydal se ke dveřím.
,,Počkej!“ zarazil ho Sam. ,,Vem si vak s vodou.“ Podal mu ho a doprovodil ho ke koni. Mitt nasedl a když se rozloučily vyrazil tryskem po cestě. Sam se za ním ještě chvíli díval a pak se vrátil do chatrče. Liz se stále ještě neprobouzela. Sam si k ní sedl a ošetřil jí její zranění. Potom se na ní ještě nějakou chvíli díval a nakonec si ustlal na zemi vedle postele.