7.kapitola: Začátek trablí
Vjely dovnitř lesa po cestě, kterou do vesnice občas přišel nějaký poutník. Sam jel v čele a Liz se držela těsně za ním, jako by ho chtěla neustálým dorážením přimět k větší rychlosti. Sam si byl dobře vědom jak mají na spěch, ale také věděl že nedávno se v tomto lese ztratil celý povoz i s koňmi.
Pokračovali dál po cestě a Sam polohlasně vysvětlil Liz co se tu stalo.
,,Celý povoz? Jen tak beze stop?“ divila se.
,,Jak říkám. Nikdo nepřišel na to kam se mohly podít. Dokonce ani ten starý šarlatán Ferald, co většinou ví všechno předem.
,,Šarlatán?“ zeptala se Liz.
,,No takovej starej, vetchej dědek. Tvrdí o sobě že je to kouzelník, ale umí leda tak pouštět duchy.“ ušklíbl se Sam. Liz to zřejmě směšné nepřipadalo.
Cesta ubíhala dál a klikatila se všemi možnými směry a uhýbala před stromy jako černý had táhnoucí se lesem bez konce. Asi tak po hodině cesty začala cesta stoupat do kopce. Koně občas škobrtly a zakopávaly o kořeny, které by člověku jdoucímu pěšky výborně posloužily jako schody. Pro koně to ovšem bylo nepohodlné. Po chvíli byl svah kopce natolik příkrý že musely z koní slézt a vést je za uzdu. Jak postupovali víš a víš les pomalu řídl.
Konečně se vyškrábaly na vrchol. Nahoře stál jediný strom. Vysoká Borovice ošlehaná větrem a tak tak se držíc naživu. Z druhé strany kopce než přišly byl kolmý sráz dolů do údolí, kde se na dně linula říčka. Z vrcholu byl nádherný výhled, dokonce i vesnice, kterou právě opustily jim ležela za zády jako na dlani. Na druhé straně údolí byla rovněž skála a rovněž byla její stěna, kterou viděli kolmá a tudíž i neschůdná. Z jedné skály na druhou vedl dřevěný zavěšený most. Už na pohled vypadal že tu stojí přinejmenším od pravěku. Sem tam bylo vidět nové prkno, které tu přidělala nějaká dobrá duše.
Mostek pohupující se na lanech na údolím v malém větříku, byl jediná cesta dál.
,,To nemyslíš vážně!“ zděsila se Liz. ,,Zapomeň na to že přes něj pojedeme!“
,,Já myslel že spěcháte.“ ušklíbl se Sam. ,,Je to jediná cesta dál na jih.“ Vešel na mostek a trošku s ním zahoupal, aby otestoval jeho pevnost. ,,Tak jdete?“
Liz, ač neochotně, jej následovala. Mostek praskal při každém dalším kroku. Staré dřevo sténalo pod jejich vahou. Zatím to však vypadalo že je udrží.
,,Oh...Zem! Pevná zem!“ oddechla si Liz jen opustila poslední prkno mostku. Pak hrozivě zapraskaly lana. Dřevo zakřupalo. Ozvalo se zaryčení koně. Mostek se utrhl. Kůň kterého Liz vedla za sebou byl stále na mostku. Ten se pod ním utrhl. Kůň i celý most se začal propadat do nátuře údolí. Otěže za kterou Liz koně vedla měla obtočenou kolem ruky a tak jí samozřejmě kůň táhl sebou. Otěže se napjaly. Liz to ani nestačila postřehnout. Jediná reakce byl jekot. Vytřeštěné oči nejdříve pohlédli na Sama a pak do hlubin kam měli spadnout. Poté něco zasvištělo vzduchem a tah otěží povolil. Mostek i s koněm vřeštícím se zřítil do údolí. Liz spadla na zem těsně ke konci skály, tam kde začínala propast dolů. Sam jí pohotově chytl za opasek, aby nesklouzla za koněm. Liz se okamžitě odmrštila dozadu, pryč od srázu.
Seděla na zadku, zhluboka oddychovala a třeštila oči na Sama. Ten stál kousek od kraje a nahlížel dolů. Po mostku a po koni nebyla ani památka. V ruce stále svíral meč. Teď teprve Liz došlo co se ve skutečnosti stalo. Když jí otěž s koněm táhla dolů do hlubin, přeťal jí Sam mečem v půli a tím jí zachránil život.
Sam na ní pohlédl. ,,V pořádku?“ zeptal se opatrně.
,,J-J-Já nevím. A-A-Asi ano.“ Zhluboka se nadechla. ,,Děkuji. Děkuji mnohokrát.“
Sam jenom mávl rukou, přešel ke svému koni a zasunul meč zpátky do pochvy na jeho postroji.
,,Budem se teď muset zastavit ve vesnici kousek ze směru, jelikož jsme přišly o polovinu zásob.“ řekl zachmuřeně a podal Liz ruku. Ta se jí chytla a Sam jí pomohl na nohy.
Začal sestup ze skály po svahu přibližně stejném svahu po kterém vystupovali na druhé straně. Liz se třásla po celém těle. Sam jí podal malou lahev s vínem na uklidněnou. Liz jí vypila celou na jeden nádech, potom se pořádně nadechla a vydechla. Konečně vypadala že se trochu uklidnila.
Jen co se svah trošku zmírnil vybídl Sam Liz aby nasedla na koně. Sam pak vzal otěže a vedl koně kráčejíc před ním. Les nabral opět své původní hustoty. Kráčeli jím po cestě až na křižovatku. Sam uhnul doleva a směřoval do vesnice jak říkal...