Brady ji nejspíš překvapil.
„Samozřejmě že ne, další otázky?“
„Takže jste se dala dohromady se sirem Torrentem. Tvrdíte, že Anna byla naštvaná proto, že ztratila majetek a postavení, ale vy jste se toho všeho po ní ráda chopila, že?“ řekl záměrně Brady. Zdálo se, že Samanthu opět zaskočil.
„Mám mít pocit, že mě nemáte v oblibě nebo se mýlím?“
„Nemusíte mít žádné podobné pocity, říkám jen fakta.“
„Nebo na něco narážíte?“
„Pokračujte.“ pobídl ji Brady bez reakce na předešlou otázku.
„Vzala jsem si muže, kterého jsem milovala a tím mě připadlo to, co měl on. To už tak v manželství bývá. To je také fakt.“
Brady založil ruce. „Takže jste se s Annou neměli v lásce?“ Pokračoval v klidu.
„Ne, tady to vědí všichni. Jezdila za synem a přitom to byla jen záminka, jak se sblížit s Georgem. Věděla dobře co dělá, měla to všechno promyšlené. Omotala si George kolem prstu. Když nemohla být jeho manželkou, snažila se , aby alespoň byla jeho přítelkyní. Jednoduše být s Georgem nějak spojena, aby jí něco po smrti odkázal. Musím ač nerada přiznat, že se jí to podařilo.“
Brady mlčel. Přebíral si, co mu řekla. „Paní Torrentová, jste si naprosto jista, že taková je paní Carmenová?“
„Jistě,“ vyjekla, „jen vy to nikdo nevíte. Všichni jste slepí. Vám se nezdá, že je až moc dokonalá? Na tom vždycky něco je, myslela jsem si, že psychologie je součást vaší profese, ale koukám, že ne. Znám jí už spoustu let a když někoho znáte tak dlouho, znáte ho víc než dobře. Dokonce věřím tomu, že ona zavraždila mého muže.“
„Moment, pokud vezmeme v úvahu vaše obvinění, jak mohla vědět, že jí váš manžel něco odkáže?“ zajímal se Max. Brady si ho se zaujetím prohlédl a pak se opět díval na Samanthu.
„Při nejmenším to mohla očekávat, ale podle mého názoru jí to jednoduše řekl. Milá Anno, jednou až zemřu, ti odkážu pěknou sumu peněz, jelikož si má přítelkyně, bla bla. A ona dostala nápad,“ byla přímo posedlá nenávistí k té osobě, „proč čekat milý Georgi, řekla si pro sebe.“
„Vy jste se s mužem o závěti nikdy nebavila?“
„Ano jednou. Řekl, že děti i já budeme zajištěni. Povězte mi, proč já bych ho zabíjela? Zajištěni jsme byli a že budu dědit jsem věděla, to je samozřejmé, proč bych měla usilovat o jeho smrt a vrhnout na sebe podezření, když jednodušší by bylo počkat až zemře. Bohatá jsem byla i předtim..“
„V tom máte pravdu paní Torrentová, ale dědictví není jediný důvod k vraždě. To už bohužel z praxe znám.“
„To ano,“ musela souhlasit, „ale já jiné důvody neměla.“
„A co třeba žárlivost? To není dost dobrý důvod pro vraždu? Peníze a žárlivost jsou nejčastější příčinou vražd.“
„Žárlivost?“ Byla pohoršena.
„Sama jste přece tvrdila, jak Annu nemáte ráda.“
„Prosím? To byla pouhá nenávist.“
Samantha se zvedla z křesla. „A teď odejděte prosím, nelíbí se mi vaše urážky.
Brady se poklidně pousmál. „Uklidněte se paní Torrentová, prosím. Posaďte se. Provádíme zde jen vyšetřovací metody a musíte to chvíli vydržet tak jako jiní. Nedá se nic dělat.“
Samantha si symbolicky upravila vlasy a snažila se uklidnit.
„No dobrá, pokračujte prosím.“
„Jak probíhal večírek na oslavu narozenin vašeho nevlastního syna?“
„Celkem normálně.“
<1> <2> <3> <4> <5> <6> <7> <8>