6. KAPITOLA - výslechový den -
U oběda Timothymu připadali mimo Ernesta všichni najednou tak cizí. Nemohl se toho pocitu zbavit. Po večeři se usadili v knihovně. Josie hrála na klavír a Cecily s Norou sledovali karetní hru Timothyho s Ernestem. Samantha si našla svoje místo v mohutném křesle a dívala se do prázdna. Timothymu se Nora pravděpodobně líbila a proto se na hru příliš nesoustředil a povídal si sní.
Josie přestala hrát. „Nepřijde vám divné, že otec odkázal tolik peněz Anně?“
„O čem jiném neustále mluvím.“
„Doufám, že opět nezačneš Samantho. Já to plně chápu, protože vím jaký vztah mezi sebou měli.“ namítl Timothy.
„No jaký?!“ vzbouřila se Samantha.
„Přátelský. Souhlasím s otcovým rozhodnutím a dál se o tom nechci bavit. A pokud se chcete bavit o mojí matce, půjdu pryč. Nemusim to poslouchat.“
„Nikam nechoď Time.“ reagoval s klidem Ernest.
„Prodám vily v Manchesteru a budu mít z nich ohromný balík.“ libovala si Josie.
Ernest cosi dodal, že z prodeje pozemků bude mít peníze na uskutečnění svých snů.
„Otec chtěl do závěti napsat, že peníze, jenž zdědíte ty a Timothy, nesmí být použity na nic, co je spojeno s koňmi. Jen doufám, že i když to nestihl zařídit, budete respektovat jeho přání. Byl to váš otec.“ Podívala se na oba muže přísně. Ani jeden z nich nechtěl na tuto otázku odpovědět, protože oba věděli, že nic takového nemohou splnit.
„Nebudete žít mezi koňmi. Jméno rodu Torrentů je vážené. Erneste, ty budeš právníkem.“
„Nejsi moje matka Samantho. Moje matka mě v tom bránit nebude.“ varoval ji.
„Ano, máš pravdu. Je mi jedno, co budeš dělat ty. Ale Ernest je můj syn a já chci stejně jako jeho otec, aby byl právníkem.“
„Nechte toho. Matko, já budu dělat to co chci.“ vzepřel se jí.
„Tvoje matka obrala rodinu o peníze.“ Samantiny nehty se zaryly do pohovky a dívala se na Timothyho.
„Ale mami. Není vhodné to říkat. Od doby co otec zemřel, ses stala nejbohatší ženou v kraji. Už na to zapomeň. Otec považoval Annu za člena rodiny.“ Ernest se ji snažil povzbudit, ale bylo to asi marné.
Timothy se otočil a odešel z místnosti.
„Matko, nic s tím nenaděláš.“ snažila se ji uklidnit Josie.
„Já jsem spokojená, ale pomyšlení, že mě obrala o moje peníze mě přímo ničí.“
Timothy musel z místnosti.
Mezitím, co byla rodina v knihovně, navštívili dům policejní komisaři a zamířili jako první za služebnou do kuchyně.
Osoba stojící u dřezu s nádobím se otočila k pánské návštěvě. Po zjištění, že se jí na něco budou ptát si osušila ruce do utěrky a opřena o kuchyňskou linku, čekala na otázky.
„Jak dlouho znáte rodinu Torrentů?“ vyptával se šéfinspektor.
„Pětatřicet let let pane jsem tu už. Od svatby pana Torrenta s paní Annou. Zažila jsem obě jeho manželství. Jsem s jeho první ženou, paní Carmenovou stejně stará.“ odvětila žena s kudrnatými vlasy sčesanými do drdolu.
<1> <2> <3> <4> <5> <6> <7> <8>