jsme karty. Ach bože, kdybych šel domů hned jak jsem mu tvrdil, byl bych doma včas a zastihl bych jeho telefonát. Ihned bych tam přijel a pomohl bych mu. Nebo bych zavolal jeho rodině, aby se za nim běžela podívat a mezitím bych tam dorazil. S největší pravděpodobností měl takové křeče a bolesti, že nemohl ani vstát z postele a bylo pro něj snažší vytočit moje číslo z postele.“
„To dává smysl.“ dodal Brady.
„A víte jak je mě, pane? Já jsem mohla udělat to samé, já jsem s ním mluvila. Ach proboha, proč mi to jen nenapadlo.“
Šéfinspektor se zvedl a postavil se před ně. „Uklidním vás a vyvrátím vaše sebeobviňování. Kdyby se stalo to, co se stát mělo jak říkáte, stejně by to panu Torrentovi už nepomohlo. To byste jako odborný lékař měl vědět a přestat se obviňovat, protože měl v sobě dávku prudkého jedu, která je smrtící. Ani vy byste mu už život nezachránila. Nepomohlo by mu ani kdybyste u něj byli minutu potom. Jste lékař, viděl jste výsledky pitvy. Přestaňte se obviňovat. Je to zbytečné. Děkujeme vám paní Robertsová za to, co jste nám vypověděla. Velice jste nám pomohla, udělala jste v našem případě důležitý krok. Teď je jen na nás, abychom dopadli vraha a my ho dopadneme.“ Usmál se s výrazem dobrodruha.