Černo-tisk

 Záclona v okně salonu byla rozhrnuta každou chvíli. Netrpělivá pozorovatelka neustále sledovala příjezdovou cestu. Ernest mezitím seznamoval Cecily a Noru se zbytkem rodiny. Cecily se omlouvala, že je musí poznat v tak smutný den. Ale za to přece nikdo nemohl. Do toho hrozného ticha se ozýval...

     Tak a jsem tu znovu. Dnes už podruhé a snad i naposled. 
Aktuálně byla přidaná třetí kapitola do detektivního románu Záhada plačícího obrazu. Dále se můžete těšit na zítřejší čtvrtou kapitolu a příští týden už bude zveřejněno první číslo Týdeníku.
   Přeji příjemně strávený večer. George.

 A jsme tu v novém. Dovolte mi, abych vás přivítal. (Chvilka napětí) Vítejte!
   Přemýšlel jsem jak začít a když se mi to nepovedlo originálně, tak jsem byl alespoň trochu trapný. 
   Rubrika A co teď? vás bude pravidelně informovat o dění na Černo-tisku. Pro začátek se musím pochlubit že se podařilo sehnat pár nových autorů, kteří byli tak laskaví a svolili k publikaci jejich děl a prací. Děkujeme.
   Dále nesmím opomenout jednu věc, a sice že v logu stránek i přes velká snažení zůstala kočička. Bylo zde sice pár návrhů s jistou mírou agrese a nechuti, ale ty se zavrhly. 
   Děkuji za pozornost a přeji příjemnou četbu. Váš George.

  Dopoledne přijeli vyšetřovatelé s doktorem. Torrentovi čekali v jídelně neboli salonu. Každý měl před sebou teplý nápoj a čekali na dezert, který bylo zvykem dávat si po obědě. Nyní ale nikdo z oběda moc nesnědl, natož z dezertu. Jejich nervozita zesílila, když zaslechli známé hlasy v hale. Šéfinspektor vstoupil do...